Ti, kteří absolvovali výměnu oken za plného provozu v bytě, vědí, že je to náročný projekt, který klade nároky na všechny jeho členy. Náš rodinný tým už prošel lecčíms, je stabilizovaný a týmové role jsou dobře zastoupeny:

  • Máme aktivistu, který obešle desítky firem, srovná jejich nabídky a udělá užší výběr.
  • Máme odborníka, který posoudí, jaké parametry oken jsou pro naše potřeby ty pravé a doporučí co požadovat a na co brát zejména zřetel.
  • Máme vyhodnocovače rizik, který doporučí zaměřit se na bezpečnostní prvky, a který rovněž v den plánovaného podpisu smlouvy toto nedoporučí, kvůli téměř nečitelnému dodatku v zápatí a odkazu na normu ČSN v běžných zdrojích nedohledatelnou.
  • Naštěstí je v našem týmu i operativec, který okamžitě osloví další firmu disponující smlouvou bez těchto záludností a sníží tím časovou prodlevu na minimum.
  • Máme plánovače, který je v kontaktu s realizačním týmem a v dodatečném předstihu naplánuje jednotlivé kroky přípravy na akci samotnou, kterou následně řídí a koordinuje.
  • Máme hospodáře, který obstará správný počet igelitových fólií, plachet na podlahu a papírových lepících pásek.
  • Máme i ty pilné včelky, které zabalí všechny obrazy do bublinkové fólie, keramické sošky do novin a do krabic, plyšáky do igelitových pytlů a vše hermeticky překryjí fólií.
  • Máme i kafraly, kteří vědí, že to stejně nepomůže a prach bude všude.
  • Máme sabotéra, který odmítá v den D jít spát k babičce a neoblomně trvá splnění zážitku „spaní na staveništi“.
  • Máme hrdiny, kteří sic nedobrovolně leč hravě zvládají na staveništi psát úkoly.
  • A jiné, kteří podniknou výpravu přes nedobytnou hradbu zabaleného a teď už i stavební sutí zaprášeného nábytku až ke knihovně, zde mezi desítkami knih vyhledají právě tu, ve které se lisuje zapomenutá kytička do přání k svátku matek a bez úhony se vrátí zpět do bezpečí.

To jak se vzájemně doplňujeme, si uvědomím až v samém závěru akce: Přišel nás navštívit kamarád s dětmi. Mužovo vyprahlé a zaprášené hrdlo zaslouží jedno letní, podvečerní pivko. Chlapi i s celou smečkou dětí odcházejí a já se s nadšením pouštím do úklidu. Jen já a náš ztichlý domov. Zbývá uklidit poslední dvě místnosti. Vidina vymalovaného, uklizeného a uspořádaného „nového“ bytu je obrovský motor. Jenže dneska nějak kucká. Znova a znova se snažím svůj úkol nějak uchopit, k té výzvě se postavit, ale z nějakého důvodu si s tou spoustou zaprášených kartonů, zbytků suti a plachtami s kousky omítky nevím rady. Přistihuju se, jak opouštím ten zbídačený prostor do bezpečnější části bytu a už poněkolikáté vytírám a leštím již vytřené a naleštěné. Pak to vzdávám a jdu večerní tichou ulicí na letní zahrádku za zbytkem své smečky. Večer se uchyluji do bezpečného prostoru rituálu koupání -  čtení na dobrou noc – vyprávění.  Dnes s chutí a bez námitek přidávám další a další příběhy a říkačky. Když mě mé černé svědomí přinutí po špičkách opustit dětský pokoj, nestačím zírat. To s čím jsem se před pár hodinami tak trápila je hotovo: kartony rozřezané v krabicích, prach zametený, plachty vyklepané a složené! S lehkostí sobě vlastní vytřu, naleštím, nábytek trochu přestavím, pár drobností doladím. A v duchu děkuji za to, že v našem týmu jsou lidé vzájemně se doplňujících kvalit!

Ing. Dobroslava Stránská
Aperta, s.r.o.