Není možné uniknout před zprávami o finanční krizi. Myslím si, že není jedno, jaký přívlastek krize má a bude mít, neboť vypovídá o jejím charakteru. Současný název je odvozen od projevů nebo příčin? V tom je možná schován i klíč k jejímu řešení. Zdá se, že převládá představa, že podstata krize je opravdu finanční - chybí reálné peníze. Logika uvažování nabádá: dodejme peníze tím, že stát bude více utrácet (i za cenu zadlužení)nebo nabídne úlevy, jak peníze nám ušetřit (ty mu budou také v příjmové kapitole chybět a posílí státní dluhy). Nejlépe obojí. Otázkou pouze je, zda má stát více utrácet za stavbu silnic, finančně přispět na nové automobily či vagóny nebo snižovat daně pro vybraný sektor. Ušetřené peníze na daních jejich držitel bude investovat. Takto vložené peníze do oběhu vrátí ztracený optimismus, jehož měřítkem bude chuť utrácet. Vše se v dobré obrátí, je to jen otázkou času. Pochybnosti mohou zůstat v tom, zda to muselo tak dlouho trvat, že nás podobné krize čekají znovu a nejistota, jestli „velký investor – stát“ se zachová logicky, tj. když je krize a všichni šetří, bude utrácet a naopak.

Nechci se spokojit s tímto úzkým pohledem. Jsem přesvědčen o tom, že máme zkušenost s dalším projevem hodnotové krize naší civilizace. Ačkoliv při řešení současné krize postupujeme jako někteří lékaři, jež se vypořádávají s projevy nemoci, nikoliv s jejími příčinami, neměli bychom ztratit nadhled. Jistě, poptávat řešení krize hodnot, není záležitostí snadných, izolovaných a rychlých receptů. Tato pravda nás nesmí odradit od toho, že musíme začít s řešením hned.

Mgr. Michal Knězů Mrvka
Aperta, s.r.o.