O tom, že je potřeba se umět ptát, není asi žádných pochyb. Projevujeme tím zájem, můžeme se něco dozvědět, jsme v rozhovoru aktivní, máme více času během mluvení přemýšlet … I proto vznikají soubory rad, jak otázky správně formulovat. Pojďme si z receptu na dobré otázky některé části připomenout. Pro začátek komunikace by měla být spíše otázka otevřená, ideální jsou pomocná slova jako CO, KDO, KDY, JAK, PROČ a podobně. Také by měla být krátká, srozumitelná, nemanipulující. Příkladem otázky, která všechno z předchozího splňuje a přitom není dobrá svým obsahem, je například tato: Jak bylo ve škole? Znáte ještě o něco horší otázku: Co bylo k obědu? (i ve variantě: Co jste měli k obědu?). Znáte i odpovědi. Jsou tak předvídatelné, že ani na ně sázkové kanceláře nevypisují kursy.

Ve své tvořivosti spatřujeme naději, jak narůstají výzvy kolem sebe zvládnout. V určitém věku je to ještě více záchranná reakce na narůstající požadavky a uvadající síly. Musíme však svou kreativitu rozvíjet. Mám pro vás rozvojový tip: Vymysleme různé otázky pro naše děti, kterými se dozvíme o tom, jak prožívaly čas spojený se školou. Na každý školní den trochu jinou a položme jim je. Možná vyvolají překvapení, které je přiměje o otázce, stejně jako o odpovědi přemýšlet. Úžas stál na začátku mnoha skvělých nápadů.

P.S.: Otázka pro odpovídající děti: Co mě překvapilo na tom, na co se naši ptali?

Mgr. Michal Knězů Mrvka