Starořecký myslitel ze Samu ani nemohl předpokládat, do jakých souvztažností se jeho jméno a myšlenky mohou dostat. Například tato: Pythágorův trojúhelník může být obrazovou metaforou, která se velmi často objevuje při koučování. Formě poradenství založené na důvěře. A také výsledcích a mnohdy i nemalých finančních nákladech. Kdo je zákazník při koučovacích rozhovorech? Na první pohled je to zřetelné – koučovaný. Vše se může rozmlžit ve chvíli, kdy koučink někdo jiný objednal, platí. Rázem tu máme trojstranný vztah: koučovaný – sponzor – kouč.

Trojúhelníky ve vztazích bývají složité. Nemusí to být ihned milenecký trojúhelník, jehož řešení je jediné – jeho roztržení. Obdobně i tchýně a manželé mohou vytvářet spojnice s velmi ostrými vrcholy.

Vzájemná komunikace trojice prvků hledá harmonii. Pokud ji najde, stávají se tři body oporou. Trojnožkou, o níž je možné opřít i svůj život. Základem této stability je jasná dohoda. Ta nevzniká jen tak. Vyžaduje úsilí, chuť i poučenost k ní dospět. Z vlastní zkušenosti kouče doporučuji se držet při domlouvání koučinku několika principů, které jsou i obsaženy v jeho etickém kodexu. U trojstranného procesu to platí obzvlášť.

  • Ujasnit si své role, stanovit pravidla, odpovědnosti. Mluvit velmi otevřeně o vzájemných očekáváních a najít jejich průnik. Co všechno by měl sponzor vědět, aby „ochránil“ svou investici? A jak „ochránit“ koučovaného? Kouče?
  • Dohody uzavírat předem.
  • O obsahu a průběhu koučovacích setkání informuje pouze koučovaný. Odpovědností kouče je pravdivě informovat o podkladech k fakturacím.
  • V roli kouče odmítat zakázky, kdy má být našeptávačem či prodlouženou rukou investora koučování.
  • Nerealizovat koučink, kdy chce sponzor a kouč. Zatímco koučovaný se tváří jako oběť, která schůzky nějak přečká. Anebo to zkusit změnit?

 Domluvíme-li se, přidali jsme ke třem subjektům čtvrtý bod v podobě koučovací smlouvy. Výsledkem pak není trojúhelník, který energii spotřebovává uvnitř sebe, ale jehlan, který roste vzhůru. Stejně jako koučink je nástrojem osobního či týmového růstu.

A Pythagorova věta závěrem: „Obsah čtverce nad přeponou pravoúhlého trojúhelníka je roven součtu obsahů čtverců nad jeho odvěsnami“. Volný koučovací překlad by mohl znít: Obsah koučovacích rozhovorů, kde jsou (s)prav(n)é vztahy mezi třemi zúčastněnými stranami, odpovídá společným dohodám.

Michal Knězů Mrvka

Jednatel společnosti Aperta, který pracuje i jako kouč. V mládí měl raději Pythagora jako filosofa, než matematika. S přibývajícím věkem se zájmy o filosofické a matematické myšlení vyrovnává.

Článek byl otištěn ve Zpravodaji pro mzdové účetní a personalisty č. 19/2013. (nové okno)