Letos, stejně jako na začátku každého roku si lidé přejí hodně zdraví a hodně štěstí. Co přesně se tímto přáním myslí? Znám mnoho zdravých lidí, kteří ale nejsou vůbec šťastní.  A znám příběhy nemocných, kteří v transformaci nemoci vyšli zpět do života obohaceni ne o peníze, ale o štěstí, že žijí.  „Člověk nemůže být šťastný, pokud nežije moudře, krásně a spravedlivě.“  Takto vyjádřil svou definici štěstí řecký filozof Epikuros.

Štěstí je základní hodnotou a představou, kterou hledá každý člověk. Je ale zřejmé, že není totéž „mít štěstí“ a „být šťastný“. Mít štěstí je pro mnoho lidí otázkou pouhé náhody. Myslím si, že vyhrát v loterii nebo hazardu nezávisí na ničem jiném, nežli na náhodné štěstěně. Další lidé, které zase život potrápil nemocí nebo úrazem, jsou mnohdy také přesvědčeni, že i zdraví, práce nebo vztahy závisí na náhodě, tedy na vlivu vnějším. A pokud je štěstí někde venku, je to pro někoho výzvou, jít ho tam hledat. A tak potkáváte na ulicích lidi, kteří se evidentně pokoušejí hledat štěstí například v obchodech. Snaží si jej koupit, neboť štěstí vypadá, že je skryté v reklamním úsměvu krásné modelky. Možná je jeho sladkost v přeplněném nákupním košíku, možná se jeho síla ukrývá v motorech luxusních vozů, možná je jeho kouzelná moc ukryta v lahvičkách s parfémy. Největší honba za fata morgánou vytvářející iluzi štěstí bývá bez pochyby ve chvíli, kdy na trh přichází nový typ mobilního aparátu.

Háček v trvalosti štěstí, které lidé hledají v rafinovaně přichystaném pozlátku světa, je ovšem v tom, že je závislé na trvalosti věcí, s nimiž fenomén spojují. Pokud štěstí závisí na výborném zdraví, na hmotných věcech, na penězích, na prestiži, bude trvat jen chvíli. Pokud ale závisí na lásce, je postaveno na úsilí a pokoře a je spojeno s dualitou prožitého protikladu, může v nás trvale zakotvit. Nejkrásnější chvíle v našem životě přicházejí většinou poté, co jsme o něco usilovali. Někdy také, když jsme museli překonávat nástrahy nebo utrpení. Každý sportovec ví, jak chutná vítězství z naprostého nasazení téměř na dně sil. Každý nemocný prožil kus štěstí, když se znovu postavil na nohy z nemocničního lůžka. Každý, kdo měl někdy velké přání a sen, pro který prošlapal boty a desetkrát musel sáhnout pro dávku víry v sebe samého ví, jak chutná štěstí, když je spojeno s jeho četnými prožitými protiklady. Pak přichází ne ono „nalezení štěstí“, ale pocit “být šťastný“. Nejhezčí moment a pocit štěstí se tedy neukrývá někde mimo nás, ale v nás samých a to ze směsice všech ingrediencí pocitů. Samoty a sdílení, bolesti a úlevy, prohry a výhry, ztráty a z nálezu, nemoci a uzdravení i mládí a stáří. V nás všech se mísí každý den koktejl všech možných prožitků, na konci kterých by měla být báječná harmonie zážitků, vyvolávající v nás pocit štěstí, že jsme je mohli prožít.

 Dokonce přátelé a známí by nás mohli chválit a příznivě nás povzbuzovat slovy “To je báječné, že se ti po cestě do práce rozbilo auto. Dostal si tím možnost změny. Dneska si kráčel pěšky a zítra, zítra již budeš opět šťastný, že je tvé auto v pořádku.“ Nebo: “ To máš ale báječný zážitek, že Ti praskl doma bojler. Zapomněl si při tom jistě na všechny malé starosti v práci a ještě si měl jedinečnou příležitost koupit kytku sousedce za to, že jí kapala voda ze stropu do polévky“. Zítra budeš mít vymalovaný byt a nový, prožitkem silnější vztah se sousedy“… Usmíváte se? No jistě, tak to být úplně nemusí. Ale to vše, jestli naše dny budou nebo nebudou šťastné, a jak je posoudíme a prožijeme, záleží jen a jen na nás. Pokud tedy shrneme proces hledání velkého životního štěstí, můžeme říci, že cesta za ním je posetá malými kousky štěstíček z věcí, které děláme dobře. A také z malých kousků bolestí a nezdarů, které úplně dobře neděláme, ale můžeme si z nich vzít velkou zkušenost pro příští porovnatelnost okamžiků. Potom je tedy náš život složený z pestré, ale vyvážené mozaiky prožitků, jako reliéf stěny, o kterou se můžeme kdykoliv opřít. A pokud se má člověk o co v životě opřít, je jisté, že již tímto svého štěstí dosáhl.

Eva Tesařová

lektorka Aperta, s.r.o.