Také jste už tuto větu slyšeli a někteří i několikrát a v různých časech (?). Je vůbec možné se s tímo typem rady nesetkat? Co tím chce autor říci? Odpověď spatřuji v základním principu všech doporučení: poradit do „světa“, v němž žijeme a budeme žít.

Učení, jakožto systém získávání poznatků a dovedností, pak je v tomto pojetí přípravou na úspěch ve světě. A to jak přípravou krátkodobou, jež se tváří jako přítomnost, tak i dlouhodobou. Z pohledu základního školství to tedy může být odpověď na otázku: Jak si dobře vést teď i za 15 a více let?

Ale jaký ten svět bude za mnoho let? Budou současné znalosti aktuální a budou stačit? Podíváme-li se na nárůst stále nových a nových poznatků a zjednodušení jejich dostupnosti, pak jedna éra končí. Znalostní společnost se mění, ale v co, zatím nemá přesné pojmenování. Přesto jsem přesvědčen, že se dá konstatovat, že „náš budoucí svět“ zvýší poptávku po tvořivosti a empatii jakožto protiváhy stále dokonalejší technice.

A ještě něco v tom proměnlivém světě se bude hodit? Nepochybně ano. Jednou z klíčových dovedností je ta, která mi umožní získávat stále nové znalosti a dovednosti – umění se učit v nejširším slova smyslu. A také existují nadčasové, univerzální dovednosti. Za ty považuji například dovednost řešit problémy, komunikační dovednosti.

Jsem rád, že tímto směrem vykročilo i české školství v podobě myšlenky klíčových kompetencí promítnutých do školských vzdělávacích plánů.

Mgr. Michal Knězů Mrvka
Aperta, s.r.o.