Upravit stránku

Jsem skaut. Jsem na to náležitě hrdá. Byly doby, kdy se skauting moc nenosil. Mně to bylo vždycky trochu jedno. Celoživotně příliš nepatřím do main-streamu a jsem trošku jiná. Škola a běžné zájmové kroužky jinakost nechtěly, skaut mě bral přesně takovou, jaká jsem. Rodina a skauting mě formovaly a pěstovaly vlastní sebe-vědomí. Přeju i svým dětem, aby jalová léta, kdy se utváří sebe-hodnota a tak moc záleží na tom, jak mě vnímá okolí, prožily jako já. V milující rodině (tu mají) a ve skautu (tam začínají chodit).

 

Svou skautskou cestu jsem začala s přezdívkou Parketa. Vybrečela jsem si jinou. Markéta-Parketa je moc do oka-bijící spojení, no ne? Každý letní tábor jsme lovili 13 bobříků. Přesně těch 13, které v knize Hoši od Bobří řeky popsal Jaroslav Foglar. Nikdy, nikdy se mi to nepovedlo. A tak jsem chtěla.  A protože v nás je pořád kus dítěte a dětská touha, loňské léto jsem to zkusila znovu. Po 22 letech, 20 kilogramech a 4 vlastních dětech navíc.

Pokud byste k lovení bobříků potřebovali nějaké dovednosti, můžete je získat i na našich Otevřených kurzech.

  1. Bobřík mrštnosti: Uloven. Běhám, skáču, plazím se, padám a zase se zvedám dobře a několikrát za den.
  2. Bobřík míření: Myslím, že ho taky mám. Často se trefím a odvezu správné děti na správné kroužky ve správný den.
  3. Bobřík záchrany: Je můj. Většinu mé dámské kabelky tvoří náplasti, dezinfekce a jiné „rescue“ věci. Utěším, obvážu raz dva.
  4. Bobřík plavání: Váhám, ale beru ho taky do sbírky. Často plavu. V termínech, úkolech, povinnostech.
  5. Bobřík dobrých činů: Jasně je můj. Jsem srdcař.
  6. Bobřík odvahy: Ani neváhám. Uloven. Má ho i můj muž. Ono totiž pořídit si rychle za sebou čtyři děti, chce kapku odvahy.
  7. Bobřík květin: Ale ano, dejte mi ho taky. Znám hodně kytiček a často jejich jména vyslovím i třicetkrát za den. A trpělivě!
  8. Bobřík velkého mlčení: Není možné ulovit! Není a není! A tak chci. Mlčet. Třeba dva dny. Neodpovídat. Prostě být zticha. A oni taky!
  9. Bobřík osamělosti: Nereálné! Totálně nemožné. Z kategorie nesplněných přání. Být sama 24 hodin.
  10. Bobřík zručnosti: S přehledem. Vyrobím, opravím, ušiju, namaluju na počkání.
  11. Bobřík síly: Všema deseti. Čím méně síly fyzické, tím více síly duševní.
  12. Bobřík hladu: Přiznám se. Nemám ho. Často se sice zapomenu přes den najíst, ale večer hledám v jídle útěchu…
  13. Bobřík ušlechtilosti: Jestřábe, ten bobřík je navíc, viď? Jako taková legrace, že jo? To opravdu někdo dokáže za celý den neříct jediné sprosté slovo?

    Je to povznášející pořád si hrát...

A víte co? Stálo to za to. Nemám plný zásah, nemám všech 13 úlovků. Ale mám hezký pocit. Dokonce moc hezký. Je to povznášející pořád si hrát, snažit se být zase o kousek lepší, dělat lepšími i ty kolem sebe a při tom všem se nebrat moc vážně. A jestli jsem měla moc sama nad sebou? Spíš po-moc. Protože nikdy na to nejsem sama (viz Bobřík č. 9).

Markéta Holinová

Markéta Holinová

lektorka a konzultantka v Aperta, s.r.o.

A také skautka , Parketa už ne, máma a pořád snad normální holka s dobrým základem.