Upravit stránku

Motto:  „Buďte opatrní. Lidi rádi slyší to, co už vědí. Cítí se nesví, když jim začnete říkat nové věci. Nové věci nejsou to, co čekají“.

(Terry Pratchett: Úžasná zeměplocha)

 

Nebudu opatrný. Takže: komunikace je prostě moc a přikládáme jí zbytečně velkou moc. Kde a v čem? Všude tam, kde se bortí vztahy, vázne spolupráce, vyprchává intimita, eskalují konflikty…. Tam všude jsme příliš často ochotní tvrdit, že za to může špatná komunikace a že jejím zlepšením změníme i stav, s nímž jsme nespokojeni. Často jde o omyl, setrvačnost používaných postupů, intelektuální lenost a slabou fantazii. Doporučuji si udělat drobný soukromý výzkum. Dojděte si ke třem různým psychoterapeutům, navštivte tři různé kouče. S jedním problémem rozvedeným do soukromí či práce. Formulujte ho tak, aby nezaznělo slovo komunikace. Třeba: neshodneme se na přístupu k dětem, nemá rád moje rodiče, nejde nám sex, každý máme jiné představy o kariéře, náplni volného času apod. V práci to může být: mám obavy ze svého nadřízeného, podřízených, kolegů, tým se rozpadá, nedosahujeme potřebné efektivity. Vsadím se, že minimálně dvakrát ze tří (pětkrát ze šesti) uslyšíte tato univerzální doporučení:

 

UNIVERZÁLNÍ DOPORUČENÍ: 

  • Naučte se více sdílet své pocity (současný snad největší hit).
  • Mluvte o sobě a svých potřebách (hit číslo dvě).
  • Aktivně naslouchejte (tohle je už trochu „de móde“ – velmi populární celá devadesátá léta a začátek nového tisíciletí).
  • Sedněte si a otevřeně si o všem promluvte (v podstatě evergreen).
  • Naučte se myslet a mluvit pozitivně (vypadalo to na hit jedné, dvou sezón, ale drží se).
  • Dejte si pozor na tón svého hlasu, kterým TO říkáte (tenhle celoroční song můžete vytáhnout v podstatě kdykoliv).
  • Ovládejte svůj neverbální projev (kdyby někdo chtěl udělat ze Základního instinktu muzikál, byla by toto ústřední píseň, u Ramba by to šlo také).

DOPORUČENÍ Z PRÁCE:

  • Změňte systém přenosu informací (hm, toto se dá říct v podstatě na cokoli).
  • Naučte se lépe prezentovat – vyjadřovat (jasně, vždycky to jde lépe).
  • Mluvte cíleně (jen to zkuste v cimrmanovské kultuře odkojené dvojsmysly a narážkami).
  • Naučte se klást otázky (bože, na co se furt ptát, když je potřeba dělat).
  • Možná vám chybí umění dávat zpětnou vazbu (zaříkávací mantra na úrovni abrakadabra).
  • Zlepšete své asertivní komunikační dovednosti (jinak řečeno: staňte se protivnými a nevstřícnými kolegy).
  • Mluvte se svým týmem o tom, co se děje (no, ono se stále něco děje, to byste se umluvili a kdo by asi tak dělal).
  • Naučte se umění pochvaly (popravdě nevím, co je to za umění, říct děkuju a fajn práce).
  • Používejte vhodně vhodné argumenty (rada na úrovni složte píseň, co se stane hitem).
  • Aktivně naslouchejte (výborně, tímhle doporučením nikdy nic nezkazíte, zvláště když proti vám bude sedět manažer - muž velící ženskému kolektivu).

Mezi tuto top 10 se v podstatě nemá šanci nic jiného dostat a je vlastně jedno, kdo momentálně vede žebříček popularity. Dělí se tak nějak rovným dílem.

Určitě nechci odmítnout snahu o dobrou komunikaci úplně. A uvědomuji si a sám zažívám, že tam, kde je komunikace kultivována, je lépe, a lidé se tam cítí příjemněji. K tomu si ale přidávám pár docela jednoduchých a při tom rychle účinných postupů. Tak například existence pravidel a nutnost dosahovat měřitelných výkonů v daném čase snižují konfliktnost na pracovišti přibližně o 60%. Vyplývá to z výzkumů, které se dělaly v profitních a nonprofitních organizacích ohledně konfliktnosti. Ukázalo se, že v profitních se lidé mnohem méně hádají.  A pokud ano, hádky jsou tam zpravidla prudké leč krátké. Prostě na to není čas a jsou tam mnohem pevnější pravidla a důraz na jejich dodržování, než v těch nonprofitních. Být komunikačním profesionálem zkrátka nevede vždy ke kýženému vztahovému, nebo výkonovému úspěchu. Často mnohem efektivnější než sdílet kdovíjaké pocity či dlouze a přesně hovořit s hlídáním si, zda se dostatečně otevřeně ptám, aktivně naslouchám, mám dobrý tón hlasu, neverbálně jsem taky pozitivní a prezentuji s interaktivními vtípky je:

  • Něco pro manžela/manželku/kolegy opravdu udělat.
  • Pomoc s dětmi, úklidem, jakoukoliv činností.
  • Nečekat až mi bude uvařeno, vyžehleno, vypráno, až mě bude svádět, hladit, hýčkat… ale sám/sama to učinit jako první.
  • Koupit dárek.
  • Konečně už vymalovat, nebo to aspoň zařídit.
  • Přestat čučet do mobilu, počítače, psát si po facebooku, ale všimnout si toho, s kým zrovna jste, jak je krásný/krásná, pohladit ho, uvařit kafe… anebo aspoň jít dodělat tu práci, na které závisí vaši kolegové.
  • Překvapit nápadem na jiný způsob trávení večera, víkendu…
  • Dodat ty podklady opravdu jednou včas.
  • Bez frflání a řečí zadaný úkol splnit.
  • Kontrolovat po sobě odvedenou práci.
  • Dodržovat pravidla společenství, v němž žijete či pracujete.
  • A občas taky mlčet a naučit se být sám se sebou.

 

Zkuste to, možná komunikačně nebudete tak skvělí, ale lidi vás budou mít rádi a budete pracovně úspěšnější.

 

Oldřich Kvasnička

Oldřich Kvasnička

lektor, konzultant, kouč, jednatel Aperta, s.r.o.

Baví mě mainstream a baví mě do něho vkládat viry.