Upravit stránku

Existuje několikero dělení myšlení. Jeden z druhů, který mezi ně patří, je myšlení kritické, které je často v hledáčku zájmu při sestavování týmů předních manažerů. Při práci pro naše klienty a diagnostice zaměstnanců, kterou si u nás objednávají, se čím dál častěji setkáváme s požadavkem na ověření úrovně kritického myšlení. Co se tím vlastně myslí?

Dopředu uvádíme, že tento pojem není ještě v české odborné literatuře příliš hojně používán. Pro stručnou definici lze použít Velký psychologický slovník (Hartl & Hartlová, 2010, s. 325), který definuje kritické myšlení následovně:

„Myšlení kritické – critical thinking – myšlení charakteristické snahou dobrat se pravdy“.

Toto vysvětlení je v jistém smyslu velice výstižné, nicméně skutečně spíše slovníkové, a tak se u vymezení tohoto pojmu zastavíme.

Pokud se, speciálně na zahraničních univerzitách vyučuje o kritickém myšlení, obvykle tyto předměty nesou názvy velmi rozličné, jako například informal logic, practical logic, ordinary logic, informal reasoning, introduction to argument nebo critical thinking (Bickenbach & Davies, 1996). Spolu s uvedenými autory používáme sousloví vycházející z českého překladu výrazu critical thinking, případně critical reasoning, než těch která obsahují slovo logika, protože by snadno mohlo dojít k záměně s formální logikou. Ta bývá obvykle myšlena jako systém, věda o zákonech myšlenek, matematická logika či matematické uvažování. Často také bývá logické stavěno do kontrastu s charakteristikami jako emocionální či praktické.

Kritické myšlení se zabývá argumentací.

Někdy se dokonce stává, že v určitém pojetí se logické, racionální vymezuje proti vyjadřování emocí (Bickenbach & Davies, 1996). Stejní autoři však akcentují, že není možné oddělit rozum a citovost, protože emoce, stejně jako udává například Kahneman (2012), jsou součástí procesu uvažování (dále též např. Vágnerová, 2012). Emoce nejsou známkou iracionality. Je možné je v rámci diskuze nevyjadřovat, což ovšem neznamená, že by neexistovaly (Bickenbach & Davies, 1996). Z tohoto důvodu se vzdáváme používání například sousloví ne/formální logika.

Kritické myšlení se zabývá argumentací. Ta je pro kritické myšlení stěžejní z následujícího důvodu. Slovo „kritický“ často evokuje něco negativního, disponuje negativní konotací ve smyslu až přehnaně kritického či hledajícího závady. Přitom samo o sobě pochází z řeckého slova „krino“, jehož význam se překládá jako „rozhodnout“ nebo „posoudit“  - tento smysl je nám známý například ze sousloví „kritický (neboli rozhodující) okamžik“.

Nelze klást rovnítko mezi kritickým myšlením a věděním...

Kritika v akademickém pojetí neznamená pouze orientaci na moment úsudku či rozhodnutí, nýbrž na celý proces ústící do takového rozhodnutí (Bickenbach & Davies, 1996).

Kritické myšlení je potom podle těchto autorů umění vyhodnocovat úsudky a rozhodnutí, které jsme učinili, tím, že se zblízka podíváme na proces, který vedl k těmto úsudkům a rozhodnutím. Nelze klást rovnítko mezi kritickým myšlením a věděním, co je pravda a co lež – osoba s dobrým kritickým myšlením není ten, kdo zná fakta jako encyklopedie. Být dobrý v kritickém myšlení znamená být dobrý v evaluaci toho, jak se došlo k danému úsudku a určení, zda je opodstatněný, či nikoliv (Bickenbach & Davies, 1996).

Jiný autorský kolektiv uvádí, že osoba, která kriticky myslí, je schopna nahlížet na nové poznatky z více perspektiv, usuzovat o věrohodnosti a hodnotě předložených informací, posoudit jejich význam a dopad pro své vlastní potřeby (Košťálová, Rutová, & Věříšová, 2007).

Kvalitní shrnutí pojmu kritického myšlení představuje metodický portál RVP.cz (2019):

„Kritické myšlení je, v nejobecnějším slova smyslu, pečlivé a uvážlivé rozhodování o tom, zda nějaké tvrzení s určitým stupněm jistoty přijmeme, odmítneme nebo se zřekneme úsudku. Kritické myšlení předpokládá porozumění informaci, uchopení myšlenky a její důsledné prozkoumání, její porovnání s jinými názory a s tím, co už o problému víme, a výsledné zaujetí stanoviska a zodpovědnosti za ně“.

Proč je kritické myšlení pokládané za důležité? V dnešní době lze jen těžko předvídat, jaké budou profesní nároky například na současné adolescenty. Informace mnohem dostupnější než kdykoliv v minulosti. Belz a Siegrist (2011) deklarují, že v povolání, respektive profesním životě bude vyžadován člověk se svou kognitivitou. Tou rozumí schopnost myslet a řešit problémy.

Podstatné jsou dvě schopnosti – schopnost efektivně se učit a schopnost myslet kriticky, neboli dokázat vyhledat a zvážit nová fakta a jednat v souladu s tím, k čemu kritickou analýzou došli (Košťálová, Rutová, & Věříšová, 2007).

Všechno, co bylo výše o kritickém myšlení napsáno, je podstatné především pro utváření vlastních stanovisek. Ta vzejdou z úvah a skepticismu, z porovnávání hypotéz a otevřeného uvážení protinázoru. Tento proces se dále odráží v životě jednotlivce, a to ať v profesní úrovni, osobním životě či při osvojování kompetencí během vzdělávání.

 

Čtenář Aperitivu si jistě dopřeje zamyšlení nad otázkou: Z jakého důvodu jsme článek o kritickém myšlení zařadili (ne náhodou) právě do vydání s tématem Hry a jakou pozoruje souvislost s dalšími články tohoto čísla?

Zdroje:

Belz, H., & Siegrist, M. (2011). Klíčové kompetence a jejich rozvíjení: východiska, metody, cvičení a hry (Vyd. 2). Praha: Portál.

Bickenbach, J. E., & Davies, J. M. (1996). Good reasons for better arguments: An introduction to the basic skills and values of critical thinking. Ontario: Broadview Press.

Hartl, P., & Hartlová, H. (2010). Velký psychologický slovník. Praha: Portál.

Kahneman, D. (2012). Myšlení: rychlé a pomalé. V Brně: Jan Melvil.

Košťálová, H., Rutová, N., & Veříšová, I. (2007). Příručka I - Co je kritické myšlení: (vymezení pojmu a rámce E - U - R) (z.s. Kritické myšlení). Praha.

Uplatňování kritického myšlení [Webová stránka]. Retrieved July 27, 2019, from https://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/119/UPLATNOVANI-KRITICKEHO-MYSLENI.html/

Vágnerová, M. (2012). Vývojová psychologie: dětství a dospívání (Vyd. 2., dopl. a přeprac). Praha: Karolinum.

Alena Čechová

Alena Čechová

lektorka, koučka a konzultantka v Aperta, s.r.o

Na poli vědecké psychologické činnosti se několik let zabývám hledáním způsobů, jak prohlubovat a rozvíjet kritické myšlení především u adolescentů a mladých dospělých.